Malířské plátno přírody
Fotografie
Fotografie uzamkne jediný záblesk okamžiku, který se už nevrátí, ale ve světle i stínu ukryje tisíce příběhů. Stačí jen otevřít fantazii dokořán.
Když čas zadrží dech
Netvořím pro přísné pohledy – tvořím pro ticho, které ve mně žije. Každý drobný kousek sebe, který pustíme do světa, je důkazem odvahy. A odvaha je krásnější než dokonalost. To, co stvoříme, nemusí být bezchybné – stačí, že je to pravdivé. Tvořte. Pro sebe. Pro svět. Pro samotnou radost z bytí. A možná se někdo zastaví a zahlédne to, co by jinak zůstalo nepostřehnutelné.
A on tančil s motýli v křehkých dotecích rosy
Poutník životem i světem, labužník a gurmán.Milovník zeleného čaje a lovec světla. Člověk s úsměvem, který dokázal prosvětlit i jeho vlastní stíny.A především – můj…
Krajina v odstínech fialové a zlaté
Jako ostrov ztraceného času působí zbytek stepi vlnící se na svahu – živá paměť krajiny, která tu byla dříve než pluhy rozřízly kopce a rozprostřely…
Fragment
Dnes, na počátku virtuálních prostorů, mohou vděčit všechny věci za svůj původ nikoli válce, ale fotografii.
Vilém Flusser
FOTOGRAFIE
SVĚTLO - OKAMŽIK - PAMĚŤ
Fotografie uchovává jedinečné záblesky času. Každý snímek je fragmentem příběhu, který se už nikdy nebude opakovat, ale zůstane navždy přítomen.
SLOVO
TEXT - MELODIE - RYTMUS
Slova jsou druhým objektivem. Dokážou zachytit to, co nelze vyfotografovat – vnitřní obrazy, skryté významy i tiché ozvěny lidských příběhů.
CESTA
KRAJINA · MĚSTO · SPOLEČNOST
Cesta je dialog se světem kolem nás – krajinou i městem, společností i sebou samým. Každý krok otevírá nový pohled a zkušenost.
TICHO
PROSTOR - ZROD - NASLOUCHÁNÍ
Ticho je prostorem mezi obrazy i slovy. Z něj vyrůstá fotografie, rodí se myšlenky a otevírá se možnost skutečně naslouchat světu.
Zrnka ze světa světla
Na okamžik stačí zpomalit krok. Podívat se, jak v paprsku světla tančí prach. Zrnka bloudící časem, drobné chvíle zachycené dřív, než se navždy rozplynou — nápad, příběh, tichý obraz. Krátké zastavení, které rozjasní den i noc a otevře oči i mysl tomu podstatnému, co přetrvá. Zrnka, jež přijdou tiše do schránky: k očím i do mysli. Ne často, aby nerušila, ale právě tehdy, když je světlo nejčistší. Bez šumu, bez spěchu, s respektem. Ztište svůj krok a nechte světlo ukázat, co stojí za vidění.